Rozměr: 120x40 cm
Technika: Akryl na plátně, špachtle, štětec, dripping, stamp. 
Katalogové číslo: 198/2025
 
V jednom zapadlém ateliéru v Paříži, skrytém mezi starými domy s oprýskanými fasádami a květinami na okenních parapetech, stála dívka jménem Elise. Byla to baletka – ne slavná, ale vášnivá. Její duše tančila ještě dřív, než ji nesly nohy. Každý den začínal stejně: svazovala si vlasy do pevného drdolu, obléklá v tylovou sukni, a tiše kráčela do sálu, kde čas přestával plynout.
 
Obraz zachycuje okamžik, kdy se Elise ocitla na křižovatce mezi snem a vyčerpáním. Skrývá si tvář v dlaních, a neví, zda brečí z bolesti nebo ze zoufalé lásky k tanci. Kolem ní se míhají otisky minulosti – francouzské známky, kusy rukopisu, staré pohlednice. Vše připomíná život, který si mohla zvolit, ale neudělala. Na jejím těle jako by se rodila křídla – snad iluze anděla, nebo touha uniknout ze světa, kde je talent často umlčen tichem nepochopení.
 
Pozadí obrazu je světlé, jakoby odráželo naději, ale nese v sobě stopy chaosu – modré šrafy, letmé nápisy, šmouhy emocí. Každý tah štětce je jako výkřik z Eliseiny duše, její příběh, který není potřeba vyprávět slovy, protože jej říká její tělo – skloněné, křehké, a přesto silné.
 
A přesto, někde ve vrstvě barev, je cítit naděje. Elise neztratila tanec. Jen se učí tančit jinak – sama pro sebe, v tichu svého světa, kde každý krok je modlitbou, každý pohyb vzpomínkou na sen, který nikdy skutečně nezmizel.